| gen. |
nakroutiti (tělo, hlavu stranou ap.); natočiti (hlavu ke světlu ap.); obrátiti (nemocného na druhý bok ap.); odbočiti (ze silnice, na postranní cestu ap.); otočti co, čím (kolem, klikou, pečeni ap., что); otočti co, čím, s čím (auto doprava, koně na cestě, vůz, vozem, s vozem ap., что); otočiti se (auto doleva, ku Praze ap.); stočiti (auto doprava ap.); stočiti se (o autu, o chodci, o větru); zabočiti (doprava, za roh ap.); zahnouti (napravo, za roh, do lesa); zakroutiti čím (knoflíkem rádia ap., что); zamířiti (o lodi, o letadle, к чему); zatočiti čím (klikou, knoflíkem přijímače, holí ap., что); zatočit se (vlevo, za roh) |
